Režim netvořili jen agenti a komunisté. Téměř všichni chodili k volbám. Miliony byly členyROH, SSM, chodily na první máje, poskakovaly na spartakiádách, vyvěšovaly ruské vlajky. […] Jenže, ruku na srdce: koho, kromě mírně úchylných, by zajímalo, jestli šli s děvkou až na pokoj a co tam s ní dělali? Připadali bychom si pak čistší? Není skutečným problémem ta děvka? Neměli bychom spíše diskutovat o tom, co ji k nám přivedlo a co dělat, aby se už nevrátila?[2][3] — Jiří Pehe (2007)